O nástroji
Vzhledem k politické situaci a sankcím uvaleným na Bělorusko je sice momentálně dovoz citerek zastaven, ale máme ještě na skladě zásoby z předválečné doby, které stále můžeme nabídnout. Ani my nechceme podporovat agresi vůči Ukrajině a jakmile tyto zásoby vyprodáme, jsme připraveni se obrátit na jiného výrobce srovnatelného nástroje, kterého již máme vytipovaného.
Co je vlastně naše citerka? Tento nástroj je vyráběn v Bělorusku a tam, v zemi svého původu, je nazýván gusli. Na jeho těle najdete nápis „Перепелочка“, což můžeme latinkou přepsat jako „Perepěločka“ a znamená to „Křepelička“. Nejedná se o pojmenování druhu hudebního nástroje, ale o obchodní název tohoto konkrétního výrobku, gusli pro děti. Citerka je laděna v G-dur. Má rozsah g1-g3, od nejdelší struny k té nejkratší je to g1-a1-h1-c2-d2-e2-fis2-g2-a2-h2-c3-d3-e3-fis3-g3.
Jedná se o tradiční ruský lidový nástroj, který je dodnes používán. Podobné nástroje znají i jiné národy, například ve Finsku se používá kantele, jež se mírně liší tvarem, ale princip je tentýž. V našem prostředí se nástroji tohoto typu říkalo psalterium nebo též česky žaltář. Zajímavé je, že název vznikl z řeckého psallein, tj. nástroj, na který se drnká prsty, a protože se psalterium často používalo jako doprovod při zpěvu žalmů, začalo se i knize žalmů říkat psalterium. Později se ke hře začal používat i husí brk a jiné druhy trsátek, v některých oblastech se na psalterium hrálo dokonce smyčcem; název odkazující se k drkání prsty však už zůstal.
Citera je nástroj velmi podobný, liší se jen tím, že pod částí strun bývá umístěn hmatník, který umožňuje snadno měnit výšku tónu. Právě tento nástroj je u nás nejznámější, protože se citera u nás v minulosti stala velmi oblíbenou, na přelomu 19. a 20. století se na ni hrálo snad ve všech společenských vrstvách. Slovo „citera“ díky této tradici zní i dnešnímu člověku povědomě a lze jej i libozvučně zdrobnit, proto jsme si dovolili použít je ve zdrobnělé podobě pro pojmenování Perepěločky.
Gusli Psalterium Citera
